Thödol

První z nich Bardo Thödol nazývá 'světlem moudrosti-rovnosti,' druhou 'močálem přebývání ve světě následkem prudkého egoismu.' [Pokojným božstvem páté vize je vznešený Ratnasambhava, zrozený z klenotu. Objímá ho božská matka Mámakí, Ta s okem buddhy, a doprovází bódhisattvové 'lůno nebes,' 'veškeré dobro,' a ženské protějšky: 'ta držící kadidlo' a 'ta držící růženec.' "Na elementární rovině Ratnasambhava představuje zemi, která nosí a živí všechny bytosti s klidem a trpělivostí matky, v jejíchž očích jsou si všechny z ní zrozené bytosti rovny." (Govinda p.119)]. Ve stavu zářivé jednoty subjekt cítí, že ve vesmíru existuje pouze jedna síť energie a že všechny vnímavé bytosti jsou momentální projevy téhož vzoru. Při samolibém výkladu páté vize je prožíván stav 'plastické loutky.' Všechny formy jsou viděny jako neorganická, tupá, sériově vyšplíchlá, plastická hmota, a všichni lidé (včetně sebe sama) jako bezduché figuríny odříznuté od vibrujícího tance energie, který byl ztracen.