Když

je potom subjekt najednou hozen do vody, zjišťuje, že to neumí. Podobně je to s těmi, kdo mají teoretické znalosti o stavu ztráty ega, ale nikdy to nezažili v praxi. Nejsou schopni udržet nepřerušený tok vědomí, ve změněných podmínkách se stávají zmatení, nedaří se jim zůstat v mystickém vytržení. Bez pomoci průvodce z této příležitosti nemají žádný užitek. Dokonce i při všem, co průvodce může udělat, nejsou běžně schopni kvůli špatné karmě (těžkým hrám) rozpoznat vysvobození. Není se však čeho obávat, v nejhorším se zase dostanou zpátky na břeh. Nikdo se neutopil a většina z těch, co to zkusili, byla dychtiva vyplout znovu.