Na druhé straně

však subjekt může cítit, že vlastní nadpřirozené schopnosti vnímání a takové síly, že může činit zázraky, výjimečné činy, atd. Tibetská kniha jasně připisuje tyto paranormální schopnosti bardickému vědomí, s vysvětlením, že v sobě obsahuje jak jevy minulé tak i budoucí. Odtud vyplývá, že jasnozřivost, telepatie, mimosmyslové vnímání, atd., jsou v tomto stavu možné. Vnější shoda okolností neurčuje, zda-li je citlivost rozšířeného vnímání reálná či iluzorní. To ponecháme spíše jako otevřenou otázku, která by mohla být zodpovězena empirickými důkazy.