"Není to zajímavé pouze z hlediska teorie tibetské sakrální hudby, ale rovněž jako klíč k esoterické interpretaci přirozených symbolických zvuků Bytí, které vycházejí z intelektuálních schopností lidské mentality." - Evans-Wentz, p.128)] Tyto zvuky, podobně jako vize, jsou přímé vjemy nesvázané představami. Obnažená, tančící kvanta energie. Mysl nahlíží sem a tam do tohoto evolučního toku, přinášejícího kosmologická zjevení. Do vědomí se dostávají tucty mýtických a darwinistických vhledů. Člověku je dovoleno nahlédnout zpět proti proudu času a vnímat, jak na sebe energie života neustále bere různé formy, pomíjející, revoluční, neustále proměnné. Mikroskopické formy splývají s mýty o stvoření. Zrcadlo vědomí je nastaveno na tok života.
Po tu dobu, co člověk pluje s tímto proudem, je vystaven miliardu let staré lekci z kosmologie. Zátěž v podobě mysli, tíhnoucí vynášet soudy, izolovat řád organického procesu, je však neustále přítomná.